Naši členové navštívili dne 20.4.2024 Suchdol nad Odrou, Fulnek a Studénku, cesta po stopách německé menšiny na severní Moravě, aneb kudy procházely dějiny.
Dnes malý Suchdol nad Odrou s 2800 obyvateli byl nejpokrokovější obcí na Fulnecku, zvané Moravské Kravařsko.
Leží v Moravské bráně, mezi pahorkatinou Klimkovickou a nivou řeky Odry, půda je hlavně jílovitá.
Vedla tudy Jantarová cesta z římských provincií u Jadranu do Pobaltí. Jinak se také zvala dobytčí cesta Viehweg a cesta národů.
Moravská brána byla od nepaměti koridorem stád divoké zvěře, proudili tudy tlupy lovců i karavany kupců.
V 13 stol. Patřil Suchdol pod české Přemyslovce, kteří zde podporovali všemožně těžbu drahých kovů (stříbrná ruda) a kolonizaci pustých území, která byla zpravidla osídlena jen řídce lovci divoké zvěře. Usazovali se zde i vyhnanci utíkající před spravedlností.
Osadníci byli verbováni v lidnatějších oblastech v Německu, přivedeni hlavně z Duryňska, ze vzdálenosti cca 400km.
Lokátor jim přidělil půdu, kde si postavili obydlí o 3 místnostech, topilo se na otevřeném ohni, v zadní části domu byl chlév a za domem byl lán cca 18 ha, který si museli noví osadníci žhářením upravit na úrodnou půdu.
Lokátor byl odpovědný za klid a pořádek v nově vzniklém Suchdole, měl polnosti větší a ještě privilegium mít hostinec a to dědičně, brát daň z příjmu ševců, tkalců, řezníků, pekaře a kováře., byl zproštěn robotní povinnosti a měl i soudní pravomoc.
Pozdějšími majiteli byli páni z Kravař a Ti Suchdol včlenili mezi rozsáhlé rodové panství ve Fulneku, kam se chodilo i na trh.
Po vládě Jiřího z Poděbrad, získávají panství Žerotínové, nejdříve jako správci, později je kupují.
V té době již od r. 1526 začínají vládnout Habsburkové, Ferdinand I. zaujímá protireformační náboženský kurs proti evangelíkům.
Jan ze Žerotína byl dobrým správcem, dokonce dovolil na Fulnecku sbor Jednoty bratrské a tak vznikl i malý sbor v Suchdole nad Odrou, sbor mluvil německy a měl svá pravidla.
V květnu 1621 obsadili Fulnek a Nový Jičín vojska císařská, J.A.Komenský před nimi musel prchnout a knihovna s jeho rukopisy byla demonstrativně spálena.
V r. 1624 císař vypověděl ze země všechny nekatolické duchovní a uzavřel jejich kostely.
Císařští vojáci zpustošili obce Nového Jičína a zavlekli ničivý mor, který zahubil většinu obyvatel Suchdola, denně umíralo až 10 lidí.
V r 1648 švédové obsadili Prahu a císař přistoupil na Vestfálský mír, čímž emigranti s Komenským ztratili naději na návrat.
Třicetiletá válka způsobila, že na Moravě klesl počet obyvatel na ½.
Došlo k cílené germanizaci a jen jedno povolené náboženství katolické. Bratrští kazatelé emigrovali na Slovensko.
Přesto v období 1720-70 bylo v obci 700 obyvatel a všichni tajně evangelíci.
Do Suchdola přišel Kristian David ze Ženklavy, prostý tesař, který měl kazatelské nadání, který se snažil pomoci tajným evangelíkům v r. 1722 na severu Saska založil osadu Herrnhut =Ochranov. Zde pak Suchdolští založili Jednotu bratrskou. Jejich práce byla velmi ceněna, přinášeli vzdělání, původní jazyk a kulturu.
Vydání tolerančního patentu za Josefa II byla značná úleva pro místní obyvatelstvo a osvícená hraběnka Waltburga Truchsessová, rozená Harachová na zámku v Kuníně nechávala vyučovat nadané děti, studoval zde i František Ladislav Palacký.
Další pohroma byla prohraná bitva u Slavkova, vracející se poraženecká vojska Kuruzova zanesla do Suchdola epidemii břišního tyfu, vracelo se 33 000 vojáku, byl to úplný kolaps, pro tak malé městečko.
Jako rychtáři v Suchdolenad Odrou, působila rodina Teltschiků již od r. 1605 a Heinrich Teltschik se stal v r. 1848 poslancem ve Vídni.
Stavba železnice Severní dráhy císaře Ferdinanda spojující Vídeň s Krakovem se stala zdrojem pracovních příležitostí. První lokomotiva zde projela 1.5.1847.
První továrnou byla Warhankova rybárna a sýrárna r. 1872.
1892 podnikatel Baar – továrnu na modrotisk
1902 Schneiderova strojírna na výrobu zemědělských strojů, se slévárnou šedé litiny.
Působila zde řada spolků, pěvěcký, veteránů válečných, střelců, německý spolek železničářů, dělnický, cyklistický, spolek pro chov včel, … Většina zanikla odchodem členů do války.
Před 1 sv. Válkou bylo asi 10 rodin českých, zbytek převážně německých.
28.10.1918 vyhlášení samostatné Československé republiky neměl zde kdo oslavovat, naopak to vedlo k utvoření vlastního státu Sudetenland, trval jen 1 měsíc, a v listopadu již česká garda ze Spálova ozbrojenou složku Volkswehr zajala.
Ve 30 letech nespokojenost Němců, provokace se stupňovali, české děti byli často cestou do školy biti od německých, 19.3.1938 navštívil Konrád Henlein Suchdol, mladíci německé národnosti utíkali v říjnu do lesů a tvořily Freikorps – záškodnické organizace.
Po mnichovu se české rodiny museli vystěhovat a zanechali všechen majetek v Suchdole.
Němci si jej zabrali, synové museli narukovat do války, děti povinně chodili do Hitlerjugend, přišli i první padlí ve válce, celkem padlo 130 místních mužů z německých řad.
V lednu 1945 projížděl Suchdolem vlak vězňů z Osvětimi, 47 jich zde zmrzlo nebo byli zastřeleni na útěku. Po válce se začalo vracet německé i české obyvatelstvo, Docházelo ke střetům a vyřizování si starých účtů.
Odsun německého obyvatelstva proběhl do oblasti Bavorska. Suchdolané se scházejí pravidelně v Ulmu, kde stojí jejich pomník a vydávají časopis Alte Heimat Kuhländchen.
Našim cílem bylo vyhlášené a opomíjené Letecké muzeum v Suchdole.
Dne 17.12.1944 proběhla nad Suchdolem velká letecká bitva, mezi německou Luftwaffe a americkou 15. leteckou armádou USAAF, která vešla do dějin II. Světové války jako největší vzdušný souboj nad naším územím v tehdejším Protektorátu Bohmen und Mähren“.
Toho dne odstartovalo z jižní Itálie z 13 letišť 15. americké armády 527 těžkých čtyřmotorových bombardérů B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator v doprovodu 300 stíhaček. Cílem bylo bombardování a zničení továren na výrobu syntetických paliv v Odertalu a Blechhammeru (dnes Kedzierzyn-Kožle) v dnešním Polsku. Nad jugoslávským pobřežím bombardéry vytvořily tři skupiny pro útok na jednotlivé cíle. Jakmile byly americké svazy zachyceny radiolokátory Freya na Istrijském poloostrově, spustila Luftwaffe poplach. Z letiště u Berlína odstartovalo 100 stíhacích letadel typu Messerschmidt Bf109G a Focke-Wulf Fw190A. V gigantické bitvě nad Suchdolem a v prostoru Novojičínska bylo zničeno celkem 56 německých stíhaček, 30 amerických letadel a ztráta celkem 222 letců obou bojujících stran.
V dnešním Muzeu, ve 2 podlažích jsme měli možnost zhlédnout uniformy, mapy, oblečení letců z této bitvy. Obyvatelé Suchdolu vlastně nevěděli, co se děje. Ten den byla silná mlha, letadla nebyla vidět, jen velký hluk, padající úlomky a pak i části letadel a bomby. Spojenci měli za úkol zničit rafinérie syntetických olejů . Nebyl to jediný útok, těchto letů bylo několik a opakovaly se každý den. Letci létali ve výšce cca 9 000m.
Jako exponát je zde letadlo, které je složeno z mnoha tisíc kousíčků. Místní nadšenec jej sestavoval 12 let. Obdivuhodná práce.
Viděli jsme mnoho různých druhů munice, včetně pušek, které používali i naši legionáři v Rusku. Na Muzeum jsme měli jen 1 hodinu, ale nadšenci se sem jistě rádi vrátí.
Neboť v části muzea (letecké motory) jsme ani nebyli, na to již nezbyl čas.
Dále jsme pokračovali do Fulneku, Zde nás čekala v Muzeu J.A.Komenského, v bývalém klášteře, prohlídka a přednáška o díle tohoto velkého myslitele a pedagoga.
Paní průvodkyně nám udělala krásný výklad o jeho pohnutém životě a napsaném díle.
Na interaktivních tabulích jsme měli možnost vidět různé artefakty a pustit si náboženské kancionály Jednoty bratrské.
Následovala prohlídka krásného barokního kostela Nejsvětější Trojice na náměstí ve Fulneku.
Do kostela jsme vstoupili po barokním schodišti lemovaném sochami. I zde jsme měli zajištěnu prohlídku s průvodkyní kostela, která nám ukázala všechna zákoutí kostela (hlavné loď kostela, zakristii, rajský dvůr, křížovou chodbu, zádušní kapli¨) Přiblížila nám výstavbu kostela, jeho přestavbu a opravu. Je to nádherná a cenná památka a všechny nás potěšila.
Autobus na nás čekal u barokního morového sloupu a odvezl nás na oběd do restaurace U Martiny. Bylo 12,00 hodina a byl již nejvyšší čas na jídlo. Však nám také vytrávilo.
Oběd byl výtečný, pohoda a nálada dobrá.
Poslední naší zastávkou byla Studénka, Vagonářské muzeum v místním zámku.
Zde jsme se seznámili s dopravou po železnici od koněspřežky, s výstavbou Severojižní dráhy Františka Josefa až po moderní vlaky.
Na závěr a za odměnu nám průvodce pustil různé druhy a typy vlaků, které se proplétaly tunely a různě křížily, řízené funkčními semafory.
Počasí nám příliš nepřálo, ale jinak byl výlet velmi zdařilý.
Slížová Hana